Kde jsi?

29. května 2010 v 20:20 | Neviditelný spisovatel |  Příběhy nekončícího zoufalství
David se už neubránil hysterickému pláči. Měl strach. Co když se už nevrátí? Co když mu ublíží a už jej nikdy neuvidí? Ale co když jej pustili na svobodu? Tahle myšlenka mu dodávala sílu, ale věděl, že je to spíše pošetilost, než nějaká reálná možnost. Chodil z rohu do rohu. Spočítal snad všechny kameny, které se válely po podlaze. Pamatoval si už všechny plesnivé mapy na stěnách. Jídlo bylo odporné, ale snědl jej. Už měl hlad a věděl, že pokud nechce zemřít, musí jíst, i když zdejší strava byla téměř nepoživatelná. Převaloval jednotlivá sousta v ústech a zabil tak nějaký čas.

Už byl večer a Iss se za doprovodu bachaře dostal zpátky do té díry. Byl utahaný, protože to byla také doba, kdy naposledy pracoval. David k němu s uplakanou tváří přiskočil. "Měl jsem strach, že ti ublížili." Vzlykl a objal rudooké stvoření. Iss se mu podíval do očí. "Jsem v pořádku. Ten jeden pán tady… chce, abych mu sloužil. Uklidil jsem kus tohohle domu. Je to velký dům. Jako hrad, nebo zámek. A za odměnu mi dal najíst. Pravé jídlo. Ne jako jsou tady večeře. Podívej, něco jsem ti přinesl." A rozbalil uzlíček, který držel. Bylo v něm to samé jídlo, které večeřel se Sirem Eliotem.

David zamrkal a potom znovu. "Děkuju…" a pak se konečně usmál. Spadla z něj trocha toho strachu, ale přeci to pořád nebylo ono. Setřel si ještě pár slz a pak se pustil do jídla. Byla to skvělá polévka. Kuřecí vývar se spoustou zeleniny. Když dojedl, prohlížel si tu hlubokou kulatou misku. Pořád byla rozpálená a příjemně jej hřála do dlaní. "Nevím proč… proč tak najednou mě poslali jako sluhu mimo tyhle stěny. A pak mi dají navíc najíst. On… on ten muž, který kázal bachařům, aby mi ubližovali, dnes zemřel. A je tu jiný sir, který chce, abych nebyl jen vězeň, ale také jeho sluha. Nedává to smysl." Zatřásl zmateně hlavou a schoulil se do klubíčka.

Bylo ticho. Ticho plné přemýšlení o tomhle divném počinu. "co když tě jen chtěl vidět na vlastní oči, aby se přesvědčil, že…" odmlčel se. "Že máš vážně rudé oči…" špitl David. Iss se zhluboka nadechl. Zabolelo jej na hrudi, až usykl. "Já nevím, možné je všechno… sakra… ZATRACENĚ!" zaječel a praštil sebou na postel. "Omlouvám se, nechtěl jsem se tě dotknout." David se k němu pomalu přiblížil a jemně jej pohladil po vlasech. "Já vím…" dostal ze sebe mezi vzlyky, které jím otřásali. "Oni mě zabijí…" hlesl spíše pro sebe. "Ne… nezabijí. To nemůžou." Konejšil ho David. Pak si ale Iss vzpomněl na to, co Sir říkal. Mají jej za čaroděje, a když unikl z hořícího domu bez jediného popálení, mohl by i utéct plamenům na hranici. Podle nich. Vzdychl…
*****
Sir De Raven se prohraboval ve své pracovně štosy papírů, které tu zbyly po Siru De Vannovi. Vzal to podle letopočtů. Složil veškeré dokumenty od nejnovějších, po ty nejstarší. Když byl s prací za tři a půl hodiny hotov, začal číst. De Vann byl posedlý válčením a získáváním moci nad svobodnými vesničkami, které do jejich říše nepatřily. Jejich obyvatele pak poslal do boje. Kdo nechtěl bránit jeho zemi do bitvy, byl popraven, ubit nebo uvězněn. Přečetl spoustu jmen a slova se mu už slévala do jedné velké mazanice. Ale musel se dostat k tomu divnému stvoření. Nevěděl, co si myslet. Naháněl mu hrůzu. A to takovou, že netušil, jestli jej má ihned popravit, nebo jej tam nechat shnít.

Poznal ale, že není žádné nemrtvé zjevení ďáblovo, jak se zde o něm říkalo. Byl to obyčejný mladý muž, který byl zkoušen životem. A ty oči logicky přisoudil tomu požáru. Nevěděl to jistě, ale mohlo se to stát. Konečně se dostal k listině, která byla označena velkým nápisem: "Iss - zjevení Satanovo" zakroutil hlavou a dal se do čtení. Nebylo zde uvedeno datum jeho narození, nikdo se jej na to neptal, jelikož někdo, kdo vzešel z plamenů pekelných nemá žádné datum narození. Natož jméno. Dočetl se, že to zvláštní jméno dostal od své chůvy, která jej vychovávala od samého narození až do své svatby. Oženil se v šestnácti s Annou Geliovou. Bylo jí tehdy čtrnáct. Ve svých, skoro sedmnácti počala syna. Malého Stefana, kterého i s Annou uvěznil onen požár a zemřeli.

Když obyvatelé svobodné vesničky jejich dům pomocí věder s vodou a pískem hasili, našli Issa plakat jen kousek od hořících sutin. Žár mu poranil oči, ale obyvatelé si mysleli své. A to, že to byl zrovna Iss, který požár způsobil a také to byl on, který plamenům unikl. Proto "zjevení Satanovo". Vesničané to na něj pokřikovali až do doby, co přijela stráž a po nekonečném bití jej zavlekli do velkého stavení, kde jej hodili do té temné a vlhké díry. Nesměl se už dostat ven. A Sir De Vann pak nechal posvětit celou vesnici, i všechny okolo, aby byla očištěna od ďáblova zjevení.

Netušil, proč tomu tak bylo. Ale pořád se ptal proč. Proč mu vzali i to poslední, co mu zůstalo. Holý život s nekonečným zoufalstvím…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tomáš Tomáš | Web | 29. května 2010 v 21:59 | Reagovat

Jen mám strach, aby si to nějak brzo neukončila. Ať je těch dílů co nejvíc. Je to opravdu dobré. Těším se na pkračování.

2 neffi neffi | Web | 31. května 2010 v 15:48 | Reagovat

zo začiatku mi to pripomínalo Jamu a kyvadlo od Edgara Poa .. ja viem je blbosť porovnávať stále niečo s niečím, ale to je môj blbý zvyk.. ale ber to ako kompliment... potom sa to vyfarbilo a normálne ma to zaujalo.. som zvedavá ako to všetko dopadne.. lebo musím priznať že nič takéto som ešte nečítala.. je to niečo nové a odvážne.. a to sa mi páči...

3 эM эM | Web | 31. května 2010 v 17:16 | Reagovat

páni......nevím co bych k tomu měla ještě říct, všechny kapitoly jsem přečetla "jedním dechem" je to poutavý příběh, zajímavý, děsivý a krásný zároveň, plný citů.....
Těším se na pokračování

4 Blangela Blangela | Web | 28. listopadu 2013 v 16:01 | Reagovat

No, já se přidám ke komentáři č.2, nic podobného jsem taky na blogu ještě nečetla... Je to zvláštní, hodně zvláštní.

5 Blangela Blangela | Web | 28. listopadu 2013 v 16:03 | Reagovat

Je to vážně dobré. Nic takového jsem taky nečetla... No, jdu číst dál... A líbí se mi tvůj design blogu!
S tou Jámou a Kyvadlem - možná. Já zase na začátku myslela, že je to jednorázová pocitovka a ono se to najednou rozvinulo do těchto rozměrů... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama