Vášeň

23. května 2010 v 21:20 | Neviditelný spisovatel |  Příběhy nekončícího zoufalství

Nikdy netuším, jestli konečně nadejde onen den. Onen šťastný den. Den, který by byl konečně můj poslední. Den záhuby. Smrt by mne konečně osvobodila od pout. Od všeho zlého. Od mého těla. Od mých ohavných očí. Srdce by nebolelo. A vzpomínky se rozprášily do ztracena…

Iss se stále krčil v rohu. David se opatrně a skoro neslyšně přesunul blíže k němu. Do té největší tmy. "podívej, co mám. Takhle na tebe lépe uvidím." Šeptl vesele a škrtl sirkou. Krvavé oči se rozšířily děsem a z hrdla se vydral výkřik. Jen krátký, ale všeříkající. "Omlouvám se. Nechtěl jsem, aby ses polekal." Řekl a provinile sklopil pohled. "co se ti stalo?" "moje žena… můj syn… oni… uhořeli v našem společném domě. Já se zachránil. Nechápu proč? Chci jít za nimi a oni mi to nechtějí umožnit. Proč zatraceně!" hystericky zaječel a plakal. Nekonečný pláč. Vzlyky…

David se k němu přiblížil, už bez světla a bleskově mu zakryl ústa dlaní. "nekřič, prosím tě." Chvíli ještě nechal ruku přitisknutou. Po chvíli Iss lehce kývl a on ruku pomalu spustil dolů. "Nechci, aby ti ublížili." Šeptl zatraceně blízko jeho tváře. Iss se zachvěl. Tolik mu něčí blízkost chyběla. Tak hrozně moc. Vzlykl. Když cítil tak blízko někoho, kdo jej nechce bít, znervózněl.

"Ty se chvěješ." Znovu tiše sykl Issovi do ucha. Ten se trhaně nadechl. "Ano…" na víc se nezmohl. Protože jej dokonale odzbrojil ten pocit. "Ššš" jemně jej pohladil po tváři. "Umyji tě, ano?" Iss roztřeseně kývl. David z kapsy vyndal jemnou látku. Krémově bílou a měkkou. Odlil trochu vody do malé nádoby a látku do ní namočil. Pak ji vlhkou přiložil k Issově tváři a jemně přejel. Opakoval pomalý pohyb, dokud jeho tvář nebyla sněhově bílá. Začal opatrně přejíždět po krku. Snažil se nedívat na všechny šrámy a podlitiny, když z jeho těla pomalu sundal ty kusy hadrů, špinavých od prachu a krve.

Co nejjemněji přejížděl po jeho hrudi a zádech. Zaschlá krev mizela spolu s prachem a zbyla jen bílá kůže plná jizev. Když jeho tělo celé omyl, vrátil mu šaty. "děkuju" řekl tichým hlasem Iss a cítil se lépe. O hodně lépe. Pořád v sobě měl pocity z těch krásných, něžných doteků. Po pár minutách, co se Davidovi tiše díval do očí, si uvědomil, že je nahý. Třásl se. "Na, oblékni se, celý se chvěješ." Usmál se David, ale Iss se neodtrhl od jeho očí. "Není mi zima." Vydechl roztřeseně. David se neovládl a opět se jej dotkl. Lehce přejel přes jeho tvář, jako vánek. Iss zvedl ruku a napodobil Davida. Přiblížil se k jeho tváři. Shrnul mu pár vlhkých vlasů a dlaní jemně přejel od čela až ke rtům. Tam se zastavil a s otázkou v očích strnul v pohybu. Nakonec se dotkl těch jemných polštářků…

Ucítil Davidův horký dech na svých prstech a zatočila se mu hlava. Znovu vydechl. S námahou. "Nádherný" a oči se mu podlily krví. "Neplakej, teď ne" zašeptal a bleskem chytl na prst tu sladko-slanou kapku. Prst s jeho krvavou slzou si přiložil ke rtům a lehce kapku olízl. Zachvěl se stejně, jako Iss po jeho doteku. Naplnil ho prazvláštní pocit. "Issi…" stěží vydechl. Chytl jeho tvář do dlaní a nesmlouvavě jej políbil. Jen zlehka. Něžně… Iss dokořán otevřel oči a hleděl do těch Davidových. Nic neříkali. Jen se dívali. Neznali se. Ale tady. Tady k sobě měli blízko. Tak moc blízko, až by se jeden bál trochu prudčeji pohnout nebo se zavrtět. Nešlo to.

"Omlouvám se" řekl smutným tónem David, když si změřil jeho neměnný, smutný výraz. "Nemáš se zač omlouvat, bylo to…" zalovil v mysli, aby mohl najít výraz pro ten úžasný třepotavý pocit. "…vážně krásný… jemný a…" nevěděl, jak vše vyjádřit. Kdyby mu dal někdo tužku a blok, mohl by se vypsat do nekonečně dlouhé básně.

"Světe milý, prozři přeci
Můžeš mi dát krásné věci
Sladké, horké, nádherné
Jako noci poklidné
Nikdy jsem nechtěl více
Než pohladit mé bledé líce
S citem a i důvěrou
S trochu tichou ozvěnou…

Kravina… zatraceně…" pípl Iss, když svěže dorecitoval svým skoro neslyšitelným hlasem. Nepodíval se mu do očí. Styděl se. Pak ucítil Davidův jemný dotyk. "Nádherné" a pak jej opět políbil…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama