Angel in disguise - Smrtí nic nekončí 2

7. června 2011 v 17:00 | Neviditelný spisovatel |  Angel in disguise - Smrtí nic nekončí


Když se probral z bezvědomí, poplašeně se rozhlédl kolem. Ležel na břiše, celé tělo měl bezvládné. Chtěl znovu zvednout hlavu z měkkého polštáře, ale neměl na to dost síly. Zhluboka se nadechl a usykl. Ucítil ostré bodání v zádech. Zvedl ruku a zlehka se dotkl místa, kde byla bolest nejsilnější. Nahmatal cosi jemného a hřejivého. Zatnul zuby, aby nezakřičel a vzepřel se na rukou. Posadil se a uviděl svůj odraz v okenní tabuli. Zalapal po dechu.

"Bože můj…" šeptl zatraceně tiše a roztřeseně. V okně se zrcadlil obraz nádherného anděla s křídly rudými jako krev, která z nich ještě v malých krůpějích stékala. Prohlédl si svou tvář. Byla čistá a hladká jako samet. Sněhově bílá a bez jediné skvrnky. Jeho rty byly stále bledé a trochu krvavé. Posmutněl, když spatřil své oči. Když se dostal sem, byly krásně světle modré. Třpytivé. Teď byly opět rudé. Ale nešel z nich strach. Byl v nich všechen jemný cit, jaký měl ve svém srdci.

Došel k zrcadlu a otočil se kolem dokola. Dlouhé vlasy mu spadaly do půli zad a dostaly pozoruhodnou barvu. Jako zralé třešně. Podíval se na své ruce. Všechny jizvy zmizely. Celé jeho tělo nejevilo sebemenší zmínku o hrubém zacházení a sebetrýznění. Bylo nádherné a třpytilo se jako měsíční světlo.

Celé tělo jej bolelo. Ale ta bolest se nedala přirovnat k ničemu, co kdy poznal. Cítil se malátně. Musel se znovu posadit. Zhluboka dýchal a snažil se nezešílet. Nesnesitelné bodání a pálení nebralo konce. Třásl se. Polévalo jej horko. Jako by kolem něj hořelo. Jako tenkrát když přišel o rodinu. Zasténal, ale na víc se nezmohl. Horko náhle vystřídal chlad. Vzal jemný kus látky a zabalil se do něj. Hodil jej přes hruď a přivinul se k němu. Jeho křídla mu nedovolovala se zakutat hluboko do té měkkosti.

Jedna křeč skončila a následovala další. Nemohl vydechnout. Nemohl křičet. Plakal. Tiše plakal a nechal temnou krev stékat po lících a po krku až dopadaly na bílou přikrývku. Uslyšel jemné zaťukání a do pokoje plného světla vešel muž v bílém. Iss se nehýbal. Hlavu měl skloněnou. Slzy padaly. Myslel, že přichází úplný konec. Doufal.

Muž v bílém tiše poklekl a jemně vzal Issovu tvář do dlaní. "Zvládl jsi to" šeptl tiše. Věděl moc dobře, jak mu je. Nedočkal se žádné odezvy. Iss jeho slova téměř neslyšel. Cítil se, jako by umíral žízní. Cítil kolem jen nesnesitelné vedro, chlad a sucho. Tiše a krátce zasténal, jak se snažil promluvit. Muž v bílém pochopil. "Já vím. Tady…" kývl a přiložil mu k ústům kulatou hlubokou misku. Trochu mu zaklonil hlavu a donutil jej se napít.

Do úst mu vnikl doušek teplé husté tekutiny. Netušil co to je, ale cítil nepopsatelnou vášnivou chuť. A hlavně cítil, jak mu do každé části těla putuje příval energie. Ta síla ho omámila. Přestal se chvět. Bolest postupně slábla. "Ještě trochu. Pij." Pobídl jej muž v bílém a Iss bezmyšlenkovitě uposlechl. Byl to úžasný pocit. Chytl misku do dlaní a naléhavě se k ní přisál. "DOST!" křikl muž v bílém a misku mu vytrhl. Iss vztekle zasyčel a vrhl se k němu. Ucítil prudký úder do tváře a následné čapnutí za vlasy.

"DOST!" zařval svým ohromujícím hlasem a díval se mu zblízka do očí, ve kterých se zračilo něco, co ještě u něj neviděl. Dravá touha. Touha po krvi, která jej vrátila zpátky do života. "Chci víc!" syčel jako vzteklá kočka a snažil se vymanit ze sevření. Ucítil další úder. Po něm spadl na zem a už neměl sílu na to zvednout se…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 8. června 2011 v 17:40 | Reagovat

Hm, tak proč dostal napít té divné tekutiny. Sice přišla úleva, ale mě se Iss víc zamlouval, když jsem ho mohla litovat. Že nebude zlej, ta proměna, se mi nelíbí. 8-O

2 Katharine Colt Katharine Colt | 9. června 2011 v 15:52 | Reagovat

Nemůžu si pomoct- Vždycky když čtu to "Angel in disguise" vzpomenu si na jednu písničku.. Na skupinu.. A už se nedokopu k napsání komentáře. Gomene :-D Ale jdu to napravit! Snad.. :-D *zrovna jí tu ta písnička hraje* :-D
Mám dotaz :-D Na tu tekutinu. Jen nevím jestli jsem to správně pochopila nebo sis jen hrála se slovíčky a pomohla ve vzniku mého šíleného uvědomění :-D Byla to krev? :-D Možná nad tím jenom moc přemýšlím a k příběhu to není vůbec důležité. I tak by mě to celkem zajímalo :-D
Muhehe.. Tak se nám z Isse stal andílek s rudými křídly *myslí si, že si ho dokáže téměř do detailu představit.. Ach.. * :-D
No nic- Jdu s nadšením očekávat další dílek :-D Jsem celkem zvědavá co je na chudáčka Isse v téhle povídce ještě vymyšleno. A tak doufám, že se to brzy dozvím :-P :-D

3 Katharine Colt Katharine Colt | 9. června 2011 v 20:08 | Reagovat

Hey! Slyším stejnou! :-D Fakt, že jo :-D Prostě CB :-D Mě u psaní toho komentáře napadlo, že by jsi to mohla mít od nich, ale pak se mi ten styl k tobě nehodil, tak jsem to zavrhla no :-D
Takže odpověď na mou otázku je tedy "Ano"? :-D Mě to tak napadlo, jak jsi psala to "Dravá touha. Touha po krvi.." :-D Takže to bylo vcelku logické :-D Jen se ujišťuji :-D

4 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 7. února 2013 v 3:54 | Reagovat

:-D aha, už asi vím proč máš pocit, že to ti lidi nepobírají, čtu dál :-D.

5 Blangela Blangela | Web | 29. listopadu 2013 v 17:13 | Reagovat

Je to vážně dobrá povídka. Opravdu. Líbí se mi jeho proměna, musí být nádherný. Jen kdyby mu nedával tu krev, tos trochu předimenzoval, spisovateli. A jen tak mimochodem, jestli se teď setká s Davidem a bude s ním zas něco mít, moc si tím nepomůže, protože by se z něj logicky měl stát padlý anděl...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama