Angel in disguise - Smrtí nic nekončí 3

20. června 2011 v 16:00 | Neviditelný spisovatel |  Angel in disguise - Smrtí nic nekončí



Uběhlo jen pár minut a Iss se probral. Bolestně zaúpěl a zvedl se ze země. Zase se chvěl. Ale už nebyl tak slabý. Vstal a vyšel ven z pokoje. Připadalo mu, že zde v Ráji je vše jen bílé a blyštící se. Jakoby vše bylo postaveno z průhledných křemínků. Bolela jej hlava, ale přes to se cítil silný. Jako nikdy předtím. Prohlédl si své tělo. Nevěřil tomu, jak vypadal. Jako by byl úplně někdo jiný. Ale už netušil, co se dělo předtím, než omdlel. Vzpomínka vypadala jako jedna velká mazanice.

Olízl si suché rty. Ucítil na nich tu úžasnou chuť něčeho, čeho se nemohl nabažit. Ale co to bylo, právě nevěděl. Nevzpomínal si. V ústech ještě ucítil něco, co bylo nezvyk. Znovu se vrhnul k zrcadlu. Spíše k vodní hladině jednoho malého jezírka. Klekl do stříbřitě bílého písku a naklonil se k vodě, až si smočil dlouhé vlasy. Otevřel ústa a poté ucukl. "Zatraceně" špitl. "To nic, Issi…" úlekem nadskočil a málem skončil v onom jezírku. Silné paže jej ale zachytily.

Strážce mrtvých se na něj lehce usmíval. Nic mu nevyčítal. Věděl, jaké to je. Vše cítil s ním. Od samého počátku. "Co se to děje…" doufal, že jeho hlas bude znít, ale z úst vyšel jen šepot. Odkašlal si a zkusil to znovu. Strážce nebes jej ale zastavil. "V pořádku. Je to v pořádku. Ničeho se neboj. Tímhle si musel projít každý, kdo se dal na stejnou cestu, jako ty." "Na jakou cestu?" opět jen sotva hlesl. "Cesta věčností má spoustu podob. Někdo se znova narodí do jiného těla a žije další život od samého počátku. A někdo se do svého těla vrátí, ale v jiné podobě. Jako ty."

Iss sklopil hlavu. Přál si, aby se rozprášil do ztracena nebo se narodil jako někdo jiný. Někdo, koho by neoznačovali za zrůdu. V životě k tomu neměli důvod, ale po smrti pro to důvod mají. A ne ledajaký. Má andělská křídla. A touží po krvi. Rozplakal se. "Proč… proč… zatraceně proč!" zasténal z posledních sil a schoulil se do klubíčka beznaděje. "Není to tak zlé, jak to vypadá. Každý začátek je těžký. Hrozně těžký. Ale až se se svým novým životem sžiješ, bude to lepší. Pak ti to nebude připadat tak hrozné jako nyní. Bude to přirozené." Muž v bílém se snažil mluvit pomalu a tiše aby mladou duši uklidnil. Jemně jej hladil po vlasech a přejel i přes křídla, která už pomalu nabírala veškerou sílu a cit.

"Co jsem zač… Já netuším…" stále měl oči sklopené a uplakané. "Poznal jsem dost duší, které potkalo to samé. Všichni byli vyděšení. Ba i víc, než ty. Není to nic, co by se zde, na Onom světě neznalo. Ale je pravda, že je to záležitost, která se děje tak jednou za tři sta let. Nepřešel jsi do jiného těla, protože ses nedostal na Zemi. Mohl by ses převtělit. Ale na to je tvá duše příliš ztrápená a bolavá. Znovu budeš žít. Jen co se dostaneš zpátky." Iss jen vykulil oči. "Ano… můžeš se vrátit zpátky na Zemi. Dospěl jsi. " Rudovlasé stvoření zalapalo po dechu. Už si uvědomil, co se dělo před tím, než ztratil vědomí. Prahnul po krvi. A potřebuje ji, aby měl sílu žít tento nový život. Život po své smrti.

"Vzpomínáš si na ten bodec, který jsem ti ukázal?" Iss přikývl. "Ten bodec je něco jako kouzelný prsten, který tě přesune do míst, které si v mysli představíš. Stačí tu myšlenku udržet. Musí být skutečně silná a já vím, že tvé přání je silnější, než jakékoliv jiné." Zavedl jej zpět na místo, kde jeho proměna začala a už po druhé pozvedl podnos se stříbrnou věcí. "Miř přímo na srdce." Pokynul a Iss se bodce chopil. "Už nemusím čekat na soumrak? Můžu zůstat na Zemi, jak dlouho chci?" Muž v bílém se posadil a Iss jej napodobil.

"Světlo ti bude způsobovat velkou bolest. Hlavně sluneční. Proto si vezmi tohle." Podal mu složený kus látky, která byla zbarvená černočerveně. Iss látku rozložil a prohlédl si dlouhý plášť s kápí, nebo co to vůbec bylo. "Zkus si jej, určitě ti bude akorát." Usmál se strážce nebes a Iss uposlechl. Padl mu jako ulitý. Zakryl mu rudá křídla, která mu sahala až na zem. Avšak mu nijak nepřekážela. Spustil látku a konec tahal za sebou. Vypadal jako nějaký vysoce postavený vůdce nebo král. Jedním chvatem vysunul zpod látky své vlasy a změnil se v nebezpečně krásného tvora, který snad ani nemá pojmenování. Pak si ještě nasadil kápi do tváře, aby zabránil dopadu slunečních paprsků, které zanedlouho na Zemi vyjdou.

"To je všechno? Nebo je nějaký problém, který jste mi ještě neřekl?" Iss nebyl hloupý. Jeho dospělost jej obdařila větší chytrostí a vnímavostí, než jaká u něj byla za života. Strážce nebes rozpačitě přešlápl, jako by chtěl nadcházející slova oddálit co nejvíce. Věděl ale, že to stejně nemá žádný smysl. "Issi… Pokud budeš chtít na zemi přežít, nesmíš zapomínat na to, doplnit sílu. Jakmile pocítíš slabost, nevolnost nebo pocit únavy až mdloby, musíš co nejrychleji vypít nejméně malý pohár čerstvé krve. Nejlépe ještě horké…" odmlčel se, aby tuhle informaci mohl vstřebat.

Iss zaraženě sledoval sklopená víčka strážce nebes a netušil, co by na to měl říct. Tohle jej ale také napadlo. Určitě mu energie z krve, kterou mu poskytl tento muž, nevydrží věčně. A navíc pobyt přeměněné duše v zemi živých jej bude vyčerpávat. Poprvé za tu dobu o své touze jít tam dolů zaváhal. Nechtěl nikomu ublížit. A rozpomenul se, jaká šílená palčivá touha ovládala jeho duši, když onu krev okusil poprvé.

Zkroušeně padl na kolena a poddal se pláči. "Nevím jak dál… jak to bude všechno dál? Co se stane, až někomu ublížím? Můžou mne zabít? Co se stane pak? Co bude, když někomu vážně ublížím? Zatraceně co bude pak?!" křičel v návalu zoufalství a opět pocítil ten šílený tlak ze všech stran. Jako by jej něco rdousilo. Ta tíže, jako veliký balvan, který vás stáhne až na samotné dno.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 21. června 2011 v 8:52 | Reagovat

Krásný anděl s rudými křídly, kterého drží při životě, čerstvá krev. No to nevím, jak se s tím Iss vyrovná. Určitě ho čeká, ještě moc těžkých rozhodnutí.
Je to skvěle napsané, při čtení se stávám, jakoby součástí děje a všechno si barvitě přestavuji. Jsem zvědavá, na pokračování.

2 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 7. února 2013 v 4:01 | Reagovat

Chudák, já se s ním klidně podělím!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama