Angel in disguise - Smrtí nic nekončí 9

20. srpna 2011 v 21:00 | Neviditelný spisovatel |  Angel in disguise - Smrtí nic nekončí


Pár nádherných bílých koní se vznášelo lehce nad zemí, dlouhé, světelné chodby. Před Nebeskou branou se tiše zastavili a průvodce Poslední cestou opatrně dostal obě zkroušené duše do stříbrného kočáru. Rychle se rozjel a během pár okamžiků již stanul za branou a své koně zastavil a sesedl. Poté otevřel dveře kočáru a to už se k němu seběhlo pár sloužících duší, které zde procházeli očistcem. Obě postavy opatrně donesly do komnaty křišťálového paláce.

Strážce mrtvých ihned zanechal všech svých povinností a běžel do pozoruhodné nebeské stavby. Tiše jako stín vešel do komnaty. Usmál se, když z pod bílé přikrývky vykukoval rudý pramen vlasů jeho vyvoleného anděla. "Děkuji vám. Mnohokrát vám děkuji. Splnil jste své poslání." Mírně se uklonil, průvodce jej napodobil a poté odešel.

Ozvalo se jemné zaťukání. "Ano, pojďte, moji milí…" zvolal Strážce. Věděl, že jsou to Miya a Suen. Ti hned zamířili k pohovce. "Budou v pořádku?" zeptala se starostlivě Myia. "Ano… Jen, Iss je slabý. A David… Musí se cítit zle, ale vyspí se z toho a potom to bude jen vstup do nového života. Necháme je, až se sami probudí." "Tady jsem donesl plný pohár, je čerstvá." Řekl Suen a postavil jej na malý, zdobený stolek z ebenového dřeva. "Děkuji. Bude ji potřebovat."

*****
Trvalo to dlouho. Strážce mrtvých bez mrknutí oka sledoval dvě spící duše a hlídal každý jejich nepatrný pohyb. Měl zvláštní pocit. Tohle bylo poprvé, co nedokázal přesně poznat jejich pocity. Byl náhle unavený a cítil, že by si také potřeboval odpočinout. Za ta staletí nebeské služby se na něj navalilo tolik pocitů všech, kteří se sem kdy dostali a i přes jeho nekonečně hlubokou duši se mu z toho začala točit hlava.

Znal všechny duše, u všech se podrobně zaobíral jejich příběhy od jejich narození až do smrti a hlavně po jejich smrti… To bylo jeho hlavní poslání. Sám to za života neměl snadné, i on si tímhle stále se opakující cyklem prošel. Zrození, život, smrt, pomalá přeměna, znovuzrození a věčný život. On byl první. Viděl toho už mnoho. Jen jej nikdy nenapadlo to, že bude muset nést pocity všech. Cítí poslední pocity umírajících, jejich strach a nejsilněji s nimi prožívá pocity po jejich znovuzrození. Ale to, co zažil u Isse… To mu po těch staletích nahnalo strach…

Už když jej pozoroval za života. Od malinka měl zvláštní vyzařování a skryté nadání pro empatii. Už tehdy mu předpověděl vyšší postavení po své smrti. Netušil ale, že se jeho předpověď zvrtne. Po těžkém životě by měl následovat mnohem lehčí posmrtný život. Ten mu ale nebyl dopřán. Celý zmatený se ptal, proč. Proč tomu tak je? Bude jednou Iss něco víc, než je on sám? Kdy to bude? Jaký bude jeho posmrtný úkol? Jak dlouho bude trvat?

Jednoho dne se probudím a svět se změní. Už nebude takový, jaký jsem jej poznal. Zlo se nahromadí a bude světem prostupovat jako černá mračna po obloze a slunce zakryje do tmavého pláště. A na světě už nezbude nikdo, kdo by jej odstranil a propustil paprsky z jejich temného vězení. Na světě zbude jen věčná tma…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 22. srpna 2011 v 13:39 | Reagovat

Takže se to Issovi nezdálo, opravdu Davida našel. Jsem moc zvědavá, jaké to bude, až se oba probudí.
Ten poslední odstavec moc optimistický není, moc bych si přála, aby už ti dva kluci, měli po trápení. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama