Angel in disguise - Smrtí nic nekončí 25

10. ledna 2013 v 21:00 | Neviditelný spisovatel |  Angel in disguise - Smrtí nic nekončí
Iss si povzdychl a smutně se na Strážce usmál. Spíše jen nadzvedl koutky úst. Schoval svůj zrak pod závoj hustých, bílých řas a poddal se vzpomínkám na ty zvláštní pocity. "Nebude to tak zlé…" znovu uviděl jeho úsměv. Nechápal. Sám se usmát nedokázal. Prostě to nešlo. Cítil se tak provinile a… osamoceně. "Doufejme…" v očích mu blýskla drobná naděje a pak se zvedl k odchodu. Musel být na chvíli sám. "Děkuji, Otče. Budu si to pamatovat…" ukázal na pohár vína. "A také to, že možná je něco, pro co se vyplatí tady zůstat a bojovat dál…" už se usmál upřímně, ale pořád to nebyl šťastný úsměv. "Jsem rád, že jsi mne vyslechl…" Strážce se mu lehce uklonil a Iss se tomu uctivému gestu podivil. Trhaně se nadechl, také se uklonil a pak se hned prudce otočil k odchodu.

Jednou budeš více, než my všichni ostatní… uslyšel za zády Strážcův hlas, který k němu doplul jako ozvěna ve snu. "Ne… to ne…" špitl si pro sebe a rychle zmizel za zdmi paláce. Neohlížel se, šel rychle, nereagoval na pozdravy, pohledy, ani na samotnou přítomnost spousty duší, mezi kterými se musel proplést. Musel být sám. Musel ze své ztrápené mysli vypudit Strážcova slova, Davida, Lilly… Všechny. Jen Shadow mu neustále nedopřál klid. Cítil se nervózní, protože netušil, co s ním je, kde je, co dělá, jestli je v pořádku, jestli na něj ještě nezapomněl… spoustu věcí.

Bojíš se… zazněl mu v mysli nepříjemný, syčivý hlas. Pak se hlas rozesmál. Krutě, děsivě. "Ne!" křikl. Měl pocit, že už dočista zešílí. Chvíli se soustředil a pak poznal, odkud se berou ty zvláštní pocity. Nervozita, smutek, únava a teď navíc děs. "Shadow" šeptl do ticha. Jen co vyslovil jeho jméno, všude kolem se zvedl slabý vítr. Přinesl s sebou vůni. Tu omamnou, svěží a nezaměnitelnou. Nemohl udělat nic jiného, než jít za ním. Prostě musel. Tady by se stejně nemohl na nic soustředit. Ani nic dělat. Bylo mu jedno, že jej cesta do starého světa oslabí možná do té míry, že nezvládne ani na zem dojít, ale bylo mu to jedno. Nemohl dál čekat.

Tiše se zachumlal do pláště, sebral nůž, ten pečlivě uschoval tak, aby jej měl ihned po ruce. Pak vyšel z komnaty a hned zamířil ke krvavému a bezednému jezírku. To odtud dostal poprvé ochutnat krve. Pocítil její sílu. Magii. Cestou sebral ze stolu bílou, podlouhlou lahev, bohatě zdobenou průhledným křišťálem. Naplnil ji po okraj a pevně ji uzavřel. Pak ještě nejistě uchopil jeden pohár, který byl hned vedle. Také jej naplnil a hned, bez dlouhého rozmýšlení jej vypil do poslední kapky. Krev příjemně hřála a navodila mu lepší myšlenky.

Cítil, jak do něj proudí její energie. Musel se chvíli přidržet stěny. Potácel se, ale za chvíli ten pocit ustal a on cítil jen bolestivé a dost nesnesitelné bušení jeho srdce. Bral to i jako znamení, že musí jít. Něco jej neustále hnalo vpřed. Už ani nemohl, lapal po dechu a dokonce se začal třást. Cesta k bráně se mu zdála nekonečná a až teď si uvědomil rozlehlost Onoho světa. Hmouřil oči před blyštícím světlem křišťálů, které jej oslepovaly. Rychle běžel po pěšině, až byl konečně před branou. Tam vysíleně padl na kolena. Tváří se přitiskl k mohutné, chladné bráně. Zářila jako měsíc v úplňku a jako nejvzácnější perly.

Měl hrozný pocit. Strach. Už neviděl lepší zítřek. Neviděl vlastně žádný zítřek. Vzdal vše. Po chvíli si ale uvědomil, že propadl nechtěnému snění a on procitl a zjistil, že je neustále na Onom světě, přímo před branou do světa živých. Ten pocit nebyl jeho. Zaplavovaly jej jeho pocity. A nemohl s tím nic dělat. Dokud byl zde, tak ne. Otevřel bránu velikou silou, ale hned jej nápor ostrého světla zahnal zpátky. Byl den. I za ten okamžik jej paprsky poranily ve tváři. Jen rychlé sežehnutí a stačilo to. Má tolik síly a moci a přitom jej dovede skolit slunce? Sklonil hlavu a částečně se ochránil i hustým závojem vlasů, které si sčesal do tváře, aby byl co nejvíce chráněn před paprsky.

Vyšel rychle ven. Hned se do něj opřel ten žhavý nápor. Měl popálené ruce, ale bylo mu to jedno. Rychle utíkal mezi zářící mlhou, která se každou chvíli rozplývala víc a víc, až se ocitl v mrazivém a spalujícím dni ve světě živých. I když byl ukrytý ve stínu tmavé látky, celým tělem mu projížděla ostrá bolest, která mu téměř znemožňovala pohyb. Zatnul zuby a jako neviditelnou překážkou, klopýtavě běžel po planině. Stín. Tam někde před ním. Nemohl se před sebe podívat, ale doufal, že se bude moci konečně uvolnit.

Tu ulici znal. To zrovna tady byl. Tady jej viděl poprvé. Běžel hned mezi stavení. K jednomu se přitiskl a oddal se stinné náruči. Třásl se. Měl pocit, jakoby jej sžíral oheň. Oči jej pálily více než obvykle. Roztřeseně se dotkl své tváře a hned ucukl. Úpěnlivě se rozvzlykal. Tohle nedokáže. Jeden paprsek k němu přeci jen zasvitl a jeho mrtvolně bledou tvář popálil. Nemohl ani zakřičet. Hrdlo měl svázané. Počkal, až se přestane trochu třást a s velkým úsilím otevřel třpytivou lahev. Krev v ní byla hustá, sladká a on věděl, že jenom ta mu dokáže dodat útěchu.

Dlouze se napil, až se mu zatajil dech. Pár slz mu steklo po tváři. Bolest neustupovala. Pulzovala mu celým tělem a jemu nezbývalo nic jiného, než počkat do setmění. Bylo to nekonečné čekání, ale za chvíli se už začaly mraky stahovat a obloha se zbarvila do břidlicové šedě. Nevnímal. Vysíleně ležel na zledovatělé zemi. Chladil se. Sníh byl příjemný. Přivíral oči, ale jen co se snažil zvednout, pálení se vrátilo. Vzal znovu lahev a vypil ji do dna. Znovu se třásl, ale pak to bylo lepší. O hodně lepší. Pomalu usínal.

"Ne!"

Nočním klidem se rozlehl křik. Iss se namáhavě zvedl ze země, ale bolest jej srazila zpátky. Nadechl se trhaně a sípavě. Pak se pomalu narovnal a potom se velmi rychle a naprosto neslyšně rozběhl směrem k výkřiku.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 11. ledna 2013 v 20:05 | Reagovat

Šmankote, utnula jsi psaní v tom nejnapínavějším! ???
Jsem napnutá jak kšandy, doufám, že na sebe pokračování nedá dlouho čekat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama