Angel in disguise - Smrtí nic nekončí 28

10. února 2013 v 21:00 | Neviditelný spisovatel |  Angel in disguise - Smrtí nic nekončí
Dívali se na sebe a dlouho nepromluvili ani slovo. Shadow se skláněl nad svým andělem a svými bledými rty ochutnával jeho jemnou tvář. Iss málem zešílel. Každý jeho dotyk jej spaloval. Ale nemohl se jich nabažit. Musel mít víc. Ucítil jeho horké dlaně, které putovaly po jeho těle. Jemně. Pomalu. Cítil, jak se celý třásl. "Ššš… bude to v pořádku…" špitl Iss a jemně přejel po linii jeho štíhlého těla. Zachvěl se a zalapal po dechu. Lehce mu bříšky prstů přejížděl od zátylku, přes celá záda až k jeho nejcitlivějšímu místu. Lehce se usmál, když ucítil, jak se propnul v zádech.

Uviděl, jak mu podal skleněnou lahvičku. Jeho srdce se rozbušilo tak, že myslel, že mu vyletí z hrudi. Otevřel ji a na prsty si nanesl trochu vonícího oleje. "Neboj se…" sykl mu těsně u ucha a začal mu jemně navlhčenými prsty přejíždět přes jeho nejcitlivější místo. Shadow zalapal po dechu. Takový pocit ještě nezažil. Bál se, ale chtěl vědět, co bude dál. Jaké u toho bude mít pocity. "Uvolni se… Prosím…" vypravil ze sebe ta slova už s námahou. Bál se, že se neudrží. Chtěl cítit jeho sevření, ale nechtěl mu ublížit. Černovlasému chlapci se už také krátil dech. Neznámé pocity mu zaplavily každý kousek v těle.

Iss jej vzal jemně za ruce a kousek se oddálil, aby se na něj mohl podívat. V očích měl roztoužený výraz, který ale zračil strach. "Pojď ke mně…" zašeptal Iss a sevřel jej v pevném objetí. Vysadil si jej na klín, aby k němu mohl mít lepší přístup. Shadow jej pevně držel a nespouštěl pohled od jeho rudých očí. Byly kalné touhou, ale byla v nich i něha. Iss se celý třásl. Bál se, že se přestane ovládat. Jemně jej masíroval a před očima měl černo, když do něj pomalu pronikal a na svých prstech ucítil jeho sevření. Bylo silnější, než si myslel. Z úst mu vyšel tichý sten. "Issi…" špitl plačtivě Shadow a v očích měl slzy.

Ucítil pálení, které každou chvíli sílilo, až se to téměř nedalo vydržet. "Ne…" špitl a doufal, že jej jeho anděl vyslyší, ale marně. Iss nepřestával. Pomalu se v něm krouživě pohyboval, dokud neucítil, že sevření trochu povolilo. "Neboj se… bude to v pořádku…" Shadow se třásl, snažil se vyhnout další bolesti, ale za chvíli se poddal. Uvolnil se, co nejvíce dokázal, zavřel oči, zhluboka dýchal a za chvíli bolest vystřídal příjemný pocit. Oddychl si. "Vidíš… nemáš se čeho bát… bude to krásné, uvidíš…" špital mu do vlasů rudooký anděl, který už sotva popadal dech.

Dlouhou dobu jej masíroval, chtěl, aby se mu to líbilo, aby na ten zážitek nikdy nezapomněl. Užíval si jeho blízkost. Cítil jeho horký dech na svém krku. Shadow si položil hlavu na jeho rameno a nepovoloval sevření. Líbila se mu jeho blízkost. Jeho chlad. Byl to kontrast s tím, co cítil uvnitř svého těla. Tu horkost a momentální uvolnění. Byl to krásný pocit, nechtěl, aby to skončilo. Užíval si každý jeho pohyb, kroužení, jemné pronikání. Ucítil najednou neskutečně krásný pocit, jen na okamžik, jen pohlazení. Netušil, co to je. Bylo to někde uvnitř něj. Začal zrychleně dýchat a nemohl už zůstat potichu. Jeho tiché steny se rozléhaly po chaloupce, nemohl to ovládat.

Iss z něj opatrně vyndal prsty, když si byl jist, že se trochu uvolnil. Bylo krásné vidět jeho výraz. Plný touhy. Lehce se na něj usmíval. Připadal si nejšťastnější od té doby, co přišel o vše. "Věříš mi?" zašeptal mu do rtů. Shadow se zatřásl. "Věřím…" nezmohl se na víc, než na téměř neslyšný šepot. Jejich rty překonaly i poslední milimetry a splynuly v polibek. Iss myslel, že se rozletí na kousíčky, když se začal sám sebe dotýkat. Olej byl příjemný a vlažný. Viděl, jak si Shadow klekl. Hlavu položenou na polštáři. Stále zhluboka dýchal, snažil se ještě více uvolnit. Srdce mu divoce bušilo a před očima měl jen šmouhu.

Ucítil jeho ledové dlaně na svých bocích, jak jej jemně hladí a uklidňují. "Teď to bude bolet, vydrž to, prosím… Věř mi…" špital roztřeseně a jeho vzrušení se už nedalo snést. "Věřím ti…" špitl a zatnul zuby. Ucítil nejdřív jemné kroužení jeho prstů a pak ostrou bolest. Zakřičel. Iss mu podal ruku, aby jej mohl stisknout, ale ucítil jen táhlé škrábnutí a pálení. Ještě více jej to vzrušilo, ale pronikal do něj stále pomalu. "Ne…" zaslechl jakoby v dáli jeho nářek, ale nemohl přestat. Uvědomil si, že to právě jeho nářek mu přináší tu největší slast. "Už ne…" zašeptal a obraz se mu rozmazal pod náporem slz.

"Už to bude v pořádku…" namáhavě ze sebe vypravil rudooký a jemně si jej přitáhl za boky, aby se nemohl vysmeknout. "Neboj…" přirazil do něj znova a pak znova. Po čtvrtém proniknutí už neslyšel žádný nářek. Jen tiché vzlyky, které postupně nahrazovaly vzdechy. "Už žádné slzy…" zašeptal a pak z něj opatrně vyklouzl. Shadow se pomalu zvedl, třásl se. "Pojď ke mně…" pohladil jej po tváři a setřel mu slzy. Odhrnul mu vlasy z tváře a pak jej políbil. Byl to něžný polibek, který mu měl říci, co k němu cítí. Vyslovit to totiž nedokázal.

Iss si jej jemně posadil na klín. Shadow na něj smrtelně pomalu nasedal. Iss myslel, že se zblázní. Černovlasý cítil už jen zvláštní pocit, který neuměl popsat. Ale nebylo to už nepříjemné ani bolestivé. Až poté, co na něj dosedl úplně, mu do každého kousku těla vystřelil úžasný pocit. Zatočila se mu hlava. Musel jej cítit znovu a znovu. Pak ale zpomalil, aby oddálil ten jedinečný pocit vyvrcholení. "Issi…" zašeptal. Kousek od nich na posteli se zalesklo stříbrné ostří. Shadow jej nenápadně uchopil do ruky. Pak ustal ve svých pohybech a řízl se na jemné místo, kde se krk potkává s ramenem. Zasténal slastí z dokonalé bolesti, a poté nabídl krvácející šrám svému andělovi.

Iss se trhaně nadechl, přirazil do jeho těla co nejvíce a přitiskl se k němu. Objal jej, odhrnul mu dlouhé vlasy a přidržel si jej, aby měl co nejlepší přístup k jeho horké krvi. Rudý pramínek mu stékal po krku až na hruď, nemohl se na to jen dívat. Jemně rudou linii slíbal rty, až se dostal na ránu. Z té se valila spousta krve. Její vůně jej omámila a nutila jej do jeho těla přirážet silněji. Shadow se oddával všem pocitům, které jej zaplavovaly, položil mu hlavu na rameno, aby měl ránu přímo u jeho rtů. Iss sténal rozkoší, něco takového ještě nezažil. Jednou rukou jej chytil za vlasy a druhou jej začal uspokojovat.

Chaloupkou se nesly vzrušené vzdechy a tiché výkřiky touhy. Shadow už cítil, že to déle nevydrží. Nemohl ustat ve svém pohybu, musel ten pocit zažít znovu. Chtěl pořád víc. Iss mu šel s pohyby naproti, se rty neustále přitisknutými na krvavém šrámu. "Už nemůžu…" zasténal Shadow a sjel nehty po andělových zádech a těsně nad křídly zanechal rudé škrábance. Iss slastně zakřičel a začal silně přirážet do jeho těla, své pohyby rukou zrychlil do stejného tempa. "Ano…" vykřikl Shadow a vycházel Issovým pohybům naproti. Jejich poslední výkřiky zazněli téměř ve stejnou chvíli. Shadow ucítil ve svém těle příjemné teplo a krásné uvolnění. Opatrně se nadzvedl, aby z něj mohl anděl vyklouznout.

Oba byli zadýchaní, vyčerpaní a zmatení. Iss si vysíleně lehl na bok, čelem k unavenému a dokonale uvolněnému chlapci. Hleděli si do očí. Iss už musel pryč s celým tím zmatkem, který cítil. Už takhle nemohl dál. Něžně Shadowa pohladil po tváři. "Miluji tě, Shadow…" znělo to tak tiše, ale věděl, že jej slyšel. "Miluji tě, Issi…" doplula k němu odpověď jako ozvěna krásného snu. Oběma chlapcům se zalily oči slzami a rty splynuly v polibek. Pak vysílením, šťastní usnuli.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 11. února 2013 v 20:19 | Reagovat

Takže ten výraz "slash" jsem si našla před minutou. No, co se dá dělat, varování proběhlo, já na něj kašlala a teď už mě osudy těch kluků tak zaujaly, že se budu muse prokousat i scénami přístupnými nad 18 let...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama